Kráčel sám prázdnou ulicí. Nevěděl kde je - neznal to tady.
Tenhle sen se mu zdál být už povědomý, daleko před ním se tyčil velký kamenný oblouk skrývající svá mnohá tajemství...
A Harry kráčel přímo do něj... táhlo ho to k němu...
Náhle se před ním zhmotnila zmlžená postava.
,,Alea iacta est! Mors quid est? Aut finis aut transitus?"
Jazyku nerozumněl, ani neměl čas nad tím přemýšlet - probouzel se.

,,Harry...tak už se probuď "
 Otevřel oči, byl na ošetřovně. Ten sen zmizel stejně rychle jak přišel.
,,Ginny.." usmál se na dívku sedící u něj na posteli. Náhle se ve dveřích objevila madam Pomfreyová.
,,Ááá pan Potter už je vzhůru... pokud se cítíte již lépe můžete jít na snídani do Velké síně."podotkla Pomfreyová a zamávala mu před obličejem lahvičkou s lektvarem.,,Ale ještě než půjdete vypijete tohle... na posilnění.."
,, Děkujeme.." řekla Ginny a pomáhala Harrymu z postele.

Společně se vydali k Velké síni. Když vešli, pohledy všech přítomných se stočili na nově příchozí jako na chodící bilboard. Harry který byl na to již zvyklý si z toho nic nedělal, zato Ginny z toho byla značně podrážděná a vyvedená z míry. Harry si zamyšleně sednul vedle Rona, který do sebe hltavě cpal vločkovou kaši a přitom se na Harryho křenil div se neudusil. Hermiona pro změnu opět Harryho ustaraně pozorovala zpoza Denního věštce a tvářila se nanejvýš soustředěně - že by jeden řekl že se pokouší o jakousi telepatii a rovnou si chce přečíst Harryho myšlenky. Harry zkoumal Velkou síň a očima hledal Mcgonagalovou, z hledání ho vytrhlo zavřeštění. Po pravdě řečeno bylo to soví zavřeštění - a Harry si byl jist že ho už někdy slyšel. Podíval se vzhůru, skutečně se nepletl - letěla k němu ta samá černá sova která mu donesla poštu od Voldemorta do Zobí.
Přelítla nad ním a upustila před něj černou zapečetěnou obálku, která ihned po dopadu na stůl začala doutnat. A než se Harry nadál ozval se výbuch a vzápětí hrozivý ledový hlas který vycházel přímo z obálky: ,, Pottre, tak jsi opět zbaběle utekl... nečekej ale...že jsi v Bradavicích v bezpečí...právě naopak.....Vím že mě právě teď slyší celá Velká síň proto Vás všechny vyzývám buďte rozumní a vydejte mi Pottera....nic se Vám nestane!!! Pokud tak ale neučiníte - ohrožujete tím sami sebe.... A ještě něco Pottre nevyhraješ jako Brumbál....pouze tvá smrt mi nestačí....již brzy se opět setkáme, a bude to už opravdu naposledy....." Voldemort dořekl a obálka se rozpadla na prach.
Nikdo v síni ani nedutal, a nikdo si nevšimnul vítězného výrazu který se najednou objevil v Malfoyově a Muglerově tváři.Pro velký rozruch bylo zrušeno dopolední i odpolední vyučování, a studenti měli povoleno zdržovat se pouze ve svých Společenských místnostech.
K večeru to Harrymu nedalo a když se Ron s Hermionou nenápadně vypařili, vytáhl neviditelný plášť a šel se projít. Ačkoliv měli studenti zákaz opouštět své koleje, plíživě se toulali po chodbách. Harry došel až k Velké síni a sundal si plášť, jakmile to udělal vyloupla se ze stínu postava v černém plášti sundala si kápi a zastoupila mu cestu.
,,Jdeš pánovi zla na proti Pottre?" zeptal se posměšně Draco Malfoy.
,,To určitě.." zahučel Harry, a chtěl ještě něco podotknout - vzápětí se však hrad otřásl v základech a školou se rozezněl hlas profesorky Mcgonagalové.
,,Nikdy se nevzdáme!! Studenti bojujte za své životy!!! Členové Fénixova řádu jsou na cestě!!!"

Hned na to Harry uviděl záblesk rudého světla jak vypálil jeho směrem, než stačil zareagovat klesl omráčený k zemi, tak ani neviděl jak se Draco vítězně zasmál a hned na to se do Velké síně vřítil zástup smrtijedů.