Objevil se u podivně pokrouceného domu.Dole v přízemí se svítilo. Harry si domyslel že se nejspíš Moddy, pan Weasley, Lupin a Tonksová přemístili k Weasleyovým, a že Ron a Hermiona už nejspíš vědí co se stalo.
Červíček viny se mu zavrtal hluboko do srdce a po tváři mu stekla osamocená slza a hned za ní další a další, už nikdy nedovolí aby s ním kdokoliv manipuloval!
Kvůli nim. Jediní přátelé co kdy měl.

Harry ucítil jak mu po tváři kromě slz, stéká ještě cosi teplého a lepkavého, sáhl si na tvář a zjistil že má na tváři tržnou ránu od Voldemortovy vržené kletby která ho škrábla.

Harry se belhavě vydal směrem k doupěti a nejistě zaklepal na dveře. Nikdo ale dlouho neotvíral, když se už chtěl Harry otočit a odejít, dveře se otevřely.
Ven vyšel Moody s hůlkou v ruce. ,,Pojd dovnitř.."houkl na Harryho a ustoupil několik kroků stranou aby mohl Harry projít.
Harry váhavě vstoupil a provinile na všechny přítomné zíral, neschopen slova a slzy mu kamenném obličeji tekly dál.

Všichni měli zděšené výrazy a to ho bolelo.
Mezitím Moody zavřel dveře, došel k Harrymu a vyškubl mu levou paži - netečně dloubl prstem do krvavé rány až Harry zasyčel bolestí.
,,Vida,ehm..." pronesl Moody a po chvilce odmlky dodal ,,past..nemýlím se?"
Načež Harry slabě přikývl.

Atmosféra v místnosti jakoby opadla...

,,Omlouvám se..."řekl tiše Harry ,,...prostě nevím co to se mnou bylo..já..zmanipuloval mě.." pokračoval Harry mdlým hlasem, a při každém slovu cítil jak z rány na tváři krvácí stále víc a víc.
Chvíli bylo ticho a a nikdo si nevšímal že si právě otřel tvář rukávem, pouze Lupin po něm přejel zkoumavým pohledem, ale to už se ostatní mezi sebou potichu mluvili.
Náhle se Harrymu zatočila a hlava a málem upadl.
Na to všichni zpozorněli, a sledovali Harryho který se opřel o zeď.
,,Omlouvám se, omlouvám....já....vám všem....kvůli vám..." mumlal, ještě jednou se podíval po všech v místnosti omluvným pohledem, a s bolestivou grimasou se sesunul podél zdi k zemi...poté se mu zavřely oči a už neviděl paní Weasleyovou s Lupinem jak k němu běží.

***
Pomalu otevřel oči, posadil se a rozhlédl se po místnosti kde ležel.
Nepřipadala mu nijak povědomá, když ale sklonil zrak dolů zjistil že deka jíž byl předtím přikrytý má vyšitý znak nemocnice Sv.Munga.
Vylezl z postele a vydal se ke dveřím svého pokoje.
Stiskl kliku a otevřel je. Na chodbě bylo rušno, z obou stran pobíhali tam a zpět ošetřovatelé v bílých pláštích.
Když konečně dveře zavřel všiml si cedule na nich, která hlásala : Harry Potter - zranění 4.stupně - černá magie
Harry si sáhl na tvář...cítil že rána kterou mu způsobila Voldemortova kletba mu zanechá jizvu nadoživotí, znovu a další jizvu.
Harry se omámeně rozhlédl - už zase se ztrácel ve svých myšlenkách.
Najednou se ozvala rána, a stěna u níž se právě Harry nacházel se zesunula.

Ošetřovatelé chvátájící po chodbě se zarazili, a sledovali hlouček osob v černých kápích které se drali dovnitř. Harrymu se najednou zatmnělo před očima, neudržel se na nohou a skácel se na podlahu.
Hlouček zakuklenců kolem něj udělali kruh, dvě osoby se však odtrhly, odstoupily ode všech pár kroků a sundali si kápě. Lucius Malfoy a Severus Snape.
Oba vytáhli hůlku. Snape pronášel obzvláště vybraná slova vše v latině, poté se objevila okolo ošetřovatelů nepropustná zelená hranice, která jim zamezila vstup k nim, nebo pomoci Harrymu.
Harry ležel bezvládně na zemi a sledoval Snapea jak se k němu blíží s hůlkou v ruce.
Harry se pomalu nemotorně postavil a nenávistně si ho měřil.
,,Co zase chcete?" zeptal se hlasem plný zášti, a přemýšlel jak z toho ven, hůlku u sebe neměl, musela zůstat na pokoji kde předtím ležel.
,,Copak asi...?" zeptal se rozvážně Snape ,,vy si snad myslíte že vám pán zla udělí milost?Jen si s vámi pohrál, a vy jste opět zaběle utekl...tohle přece není slušné.." ušklíbl se a přistoupil k Harrymu blíž.
,,Škoda jen...že vás nesmíme zabít..." šklebil se dál posměvačně Snape a šíleně se pochechtával ,,nemám vás rád!" sykl Harrymu do ucha.
,,Pán zla vás očekává, a tentokrát se mu již neučete..." rozchechtal se Snape ,, takže doufám, tedy myslím že váš pohřeb bude velice zábavný..." smrtijedi kteří je obklopovali se zasmáli.
Snape zdvihl hůlku.
,,Crucio!"
Harry se skácel k zemi, absolutně nepřipravený na takový nával bolesti, křičel bolestí a přál si zemřít. Pak bolest ustoupila úplně, Harry toho využil a převalil se na bok, chystal se opět vstát. Někdo ho však zezadu popadl za krk a postavil ho, Harry se mu chtěl vykroutita vzpouzel se jak nejvíc to šlo. Ale nakonec schytal jen pár pěstí do obličeje a pár kopanců do břicha.
Někdo mu zkroutil ruku bolestivě za zády, takže se Harry nemohl pohnout.

,,Na to není čas Severusi..." ozval se hlas zleva od Harryho ,,pán zla říkal přivést ihned....a.....a...už jsme tu skoro půl hodiny" smrtijed si sundal kápi byl to Amycus.
,,Vrahu" sykl Harry směrem k Snapeovi.
Amycus který ho ovšem slyšel až moc dobře, k němu přikročil a dal mu pěstí takovou silou že Harrymu křuply brýle a nos z něhož okamžitě začala téct krev rudá jako víno, která mu napůl stekla i do pusy takže se málem zadusil.

,,U Merlina!Co se tu děje?!"zeptal se jakýsi hlas a z chodby napravo se vynořil Rufus Brousek s několika bystrozory.
Chvíli pozoroval smrtijedy kteří nehli ani brvou, a vytáhl hůlku přičemž ho bystrozorové napodobili.
,,Ale, ale, ale...." protáhl Lucius Malfoy ,, není tohle náhodou ten slavnej ministr?"
Harry se podíval na Snapea, který se mu bohužel ale už nevěnoval.
Podivně zbělel a byl bledší než obvykle, bez ajkéhokoliv varování zvedl hůlku a namířil jí na Rufuse Brouska. Ten strnul a za chvíli už stáli proti sobě míříc si navzájem hůlkama na srdce.
,,Severusi....pán zla nechce prozatím žádné vraždy" řekl tiše Amycus. Snape tedy sklonil hůlku, a opět jí švihl směrem k Harrymu.
Zavalitý smrtijed který mu svíral ruce za zády ho pustil, Harry dopadl na zem v nové agonii.Harry opět křičel bolestí tak že ani přes bolest kterou mu Snape působil, neslyšel Rufuse Brouska. ,,O....o-okamžitě ho nechte být..."
Snape spustil hůlku a zadíval se na Harryho který bezmocně ležel na zemi a zrychleně dýchal.
,,Dobrá..půjdeme?"optal se Harryho.
,,Nikdy" odpověděl mu slabým hlasem Harry.
,,Jak chceš...Imperius!" řekl téměř lenivě Lucius Malfoy ,, pojd ke mě.." vyzval ho.
Harry se k němu pomalu vydal..v polovině cesty se však zarazil, ,,Ne!" ozvalo se mu kdesi vzadu v hlavě, ,,ne prostě řekni ne".
,,Pojd ke mě krucinál..." ozval se rozčileně Malfoy.
,,Ne!" vykřikl vzpurně Harry čímž přiměl Malfoye aby kletbu zrušil, málem si tím ale vysloužil pozbytí své těžce dobité rovnováze.
,,Takhle ne Luciusi...."ozval se Snape opět zamířil hůlkou na Harryho ,,Konjuktivitus!!"
Harry který jakžtakž stál nohou se kletbě ani nebránil, neznal ji a nevěděl co mu způsobí, ovšem po zásahu této kletby najednou nic neviděl.
Stál na místě a snažil se toho zaslechnout co možná nejvíce....pak uslyšel kroky a pak se najdenou zvedl do vzduchu.
Cítil jak se pohybuje vzduchem. Najednou ho oslepilo ostré světlo a znovu matně viděl co se kolem něj děje. Právě prolétal na druhou stranu za strženou stěnu. Prolétával okolo jednoho z výčnělků...chytl se ho, ale Snapeovo kouzlo bylo příliš silné a tak se zdálo že už se Harry neudrží....najednou ho rozbolela jizva a pustil se....
Uslyšel další ránu a Snapeův vzteklý řev když se do chodby vehnali další bystrozorové v čele s Moodym.
Harry ucítil tvrdý náraz jak sebou sekl o zem, mdle otevřel oči a sledoval jak smrtijedi utíkají.
,,Rychle pryč!!!Pottera si najdem potom...."křičel na smrtijedy Lucius Malfoy, který se ještě otočil a Harryho omráčil.
Na chodbě panovala panika. Harry který stále ležel bezvládně na zemi, téměř nejevil známky života.

Moody se začal zuřivě dohadovat s Brouskem, a bystrozorové se snažili dostat se k Harrymu. Ani jednomu se to ovšem nepovedlo, hranice kterou vyčaroval Snape každého odhodila dozadu a nepropustila ani kouzla.
Hluk ustal až když se Harry na zemi pohnula zasténal.
Otevřel oči a pomalu roztřeseně se posadil. Po obličeji mu stékala krev a točila se mu hlava ale on přesto všechno vstal.
,,Harry?"ozval se Brousek ,, slyšíš mě?jsi v pořádku?"
,,Ovšemže není....vždyť se podívejte jak vypadá...!"zavrčel Moody.
Harry se pomalu dobelhal k hranici která je od něj dělila a vztáhl ruku - hranice jedovatě zazářila a zmizela, na to se ovšem Harry skácel k zemi.