Noc jalovců.

16.11.2011 18:38, Tiney shlédnuto 202x

 

Jak jalovcová větev prohnutá,

neb temná píseň máku.

Zní v hlavě ti báseň prolnutá,

z té temné noci láku.

 

Už už padá bobule,

symbol ztraceného mládí.

A bílé lístky bledule,

potichu pějí o kapradí.

 

Jen dotek tvého líčka,

tvá nejtajnější přání.

Jak lesk modrého sklíčka

,či jarní sněhu tání.  

 

Klíčovou dirkou hleděla,

do temných očí zrádců.

A líčka se jí zarděla,

jak kytice vitá z kosatců.

 

Krůpěje slz,

míšených s krví.

Padají duší skrz,

a nikdy se nezastaví.


Štítky: žádné štítky



5 hlasů
Hodnocení 90%





Další články od autora

16.11.2011 18:38 Noc jalovců. Tiney


Podobné články v kategorii

14.5.2012 14:10 Ty a Já Jan Václav Znojemský
10.6.2011 23:57 Chrám Calime.CZ
9.5.2012 14:58 Chtěl bych radu Jan Václav Znojemský
3.3.2012 18:31 Kde jsi Michaela
26.2.2012 17:44 Trnová cesta Aenszgúhelem Veršotepec

Komentáře

Kiara
22.11.2011 21:33

Opravdu velmi pěkná báseň každé slovo sedí. Nikde nic navíc nikde nic nechybí. Takříkajíc napsáno s citem ^^

Alien
15.2.2012 23:01

Jo, je to pěkná básnička, ale chybí mi v tom myšlenka.

papája
15.2.2012 23:06

Každá básnička nemusí mít hlubší smysl... jak v lartpourlartismu.